Pekelná mapa Česka aneb místa s čertovskou atmosférou

Lucie P.
4.12.2025
Čert a Mikuláš chodí jen v prosinci, ale existují místa, kde na pekelné legendy narazíte kdykoli během roku. Vybrali jsme výlety, které mají spojuje návaznost na peklo a všechno Čertovské.

1) Peklo u České Lípy: soutěska s vlastním mikroklimatem

Hluboká rokle Peklo u České Lípy je národní přírodní památkou – díky vlhkosti a chladu se tady daří rostlinám i živočichům, které jinde jen tak neuvidíte. V jaře tady například narazíte na koberce bledulí. Vede tudy naučná stezka a potkáte tu například i netradiční skalní obydlí, vlakový viadukt z roku 1898 nebo zavítejte do osady Karba s lidovou architekturou.

Peklo Česká Lípa Foto:Turistika.cz

2) Čertovy hlavy na Kokořínsku: největší reliéfy čertů v Česku

V Želízech nedaleko CHKO Kokořínsko Václav Levý v 19. století vytesal dvě obří čertí hlavy, každou vysokou zhruba 9 metrů. Jde o největší pískovcové reliéfy tohoto typu v Česku. V rámci krátké trasy navíc narazíte i na jeskyni Klácelka s dalšími plastikami, které Levý vytvořil a uvidíte tak unikátní ukázku romantického sochařství přímo v krajině.

Čertovy hlavy

3) Čertovy skály v Lidečku: pískovcová stěna, která vyrůstá přímo z údolí

Přírodní památka Čertovy skály v podhůří Beskyd tvoří asi 150 metrů dlouhá a místy až 25 metrů vysoká stěna, která působí, jako by vystřelila ze země. Když se k ní postavíte zespodu, uvidíte krásně nakloněné vrstvy pískovce a praskliny, díky kterým skály vypadají drsně a živě. Jedna strana masivu je ráj pro horolezce, druhá je přístupná turistům — po modré se dostanete až nahoru na hřeben, odkud je hezký výhled do údolí.

Kousek odtud si užijte také výlet na Pulčínské skály.

Certovy Skaly Foto: visit-valassko.cz

4) Čertův Hrádek na Vysočině: skalní stěny opředené legendou

Čertův Hrádek je přírodní památka v srdci přírodního parku Čeřínek nedaleko Pelhřimova. Největší zajímavostí je výrazná žulová hradba a díky zvětrávání tu vznikly skalní stěny, mísy i kamenné moře, které působí až pohádkově. K místu vede krátká naučná stezka z Dolních Hutí a výlet sem je ideální, pokud máte rádi legendami opředená místa. 

Certuv Hradel foto:vysocina.eu

Podle místní pověry tu čert stavěl hrádek pro jednu dívku. Materiál nosil až z Vršku u Batelova, kde žila krásná víla. Její krása ho ale okouzlila tak, že s ní promeškal noc a nestihl stavbu dokončit do prvního zakokrhání kohouta. Kameny rozházené po okolí mají být zbytky jeho nedokončené práce a balvan s otvorem dodnes nese jméno Čertův kočár.

5) Pekelné doly u Nového Boru: největší pískovcové podzemí v Evropě, kam mohou vjet i motorky

Pekelné doly jsou obří pískovcové jeskyně o ploše kolem 3 500 m², vzniklé v 18. století těžbou písku pro výrobu zrcadel. Leží v údolí říčky Svitávky v podhůří Lužických hor a patří k největším podzemním prostorám svého druhu v Evropě. Světovým unikátem dokonce je rovná pískovcová klenba procházející skálou, která je 110 m dlouhá a podpírá ji přes 30 pilířů. Dnes fungují jako motorkářské místo s unikátní atrakcí – motorky mohou vjet přímo dovnitř. Jeskyně proslavila i pohádka S čerty nejsou žerty, po které tu dodnes najdete rekvizity.

Pekelné doly foto: Radek Hortensky, vyletnik.cz

6) Průrva Ploučnice: „Pekelný jícen“, kde řeka mizí ve skalních tunelech

Průrva Ploučnice je jedinečné místo jižně od Stráže pod Ralskem, kde řeka protéká úzkým pískovcovým údolím a následně mizí ve dvou ručně vytesaných tunelech, které kdysi sloužily jako náhon pro železný hamr. Celý systém — známý dříve jako Pekelný jícen nebo Čertova díra — vznikl před staletími, kdy voda stoupala až k hrázi rybníka u výstupu z rokle. Dodnes tu najdete zbytky železné strusky a okolní Červená skála vytváří dramatické kulisy, díky nimž byla Průrva Ploučnice roku 1997 vyhlášena kulturní památkou.

Průrva Ploučnice foto: www.zak.photo

7) Čertovy schody v Českém krasu: obří vápencový lom s etážemi připomínajícími schodiště

Velkolom Čertovy schody, ležící u Koněpruských jeskyní, je jedním z největších lomů v Česku a místem, kde se těží nejkvalitnější vápenec v republice. Těžba tu probíhá etážově, takže se v krajině vytvořily výrazné terasy – „schody“, které daly lomu jméno. Z vyhlídky dostupné po žluté značce od Koněpruských jeskyní uvidíte do obrovského prostoru těžby, jehož severní stěna dosahuje až 445 m n. m. Lom je běžně nepřístupný, ale právě tento pohled zvenčí nabízí silný kontrast mezi CHKO Český kras a člověkem vytvořenou krajinou.

Čertovy schody foto Vít Volf

8) Čertovo jezero: jediné šumavské jezero, jehož voda odtéká do Dunaje

Čertovo jezero leží na svahu Jezerní hory poblíž Železné Rudy a je jediné ze šumavských ledovcových jezer, které patří do povodí Dunaje – voda z něj tak končí až v Černém moři. Má rozlohu 9,7 hektarů, hluboké je až 36 m a spolu s blízkým Černým jezerem tvoří Národní přírodní rezervaci, kde navíc padají jediné laviny na Šumavě. Mezi oběma jezery vede hlavní evropské rozvodí, takže stojíte přesně na hraně mezi proudy směřujícími do dvou různých moří. 

Podle pověsti vzniklo jezero tak, že ďábel při únosu dívky táhl na ocasu kámen a vyryl jím celou jezerní dolinu. A dodnes se prý z hladiny vynořují podivné postavy. Přístup k jezeru vede kamenitou pěšinou od Černého jezera přes rozcestí Na rozvodí.

Čertovo jezero foto: ekolist

9) Čertova brázda – pravěká „dálnice“ dlouhá 21 kilometrů

Čertova brázda je záhadná linie mezi Sázavou a Chotouní, dlouhá přibližně 21 km, široká až 20 metrů a místy několik metrů hluboká. Podle pověsti ji vyoral svatý Prokop s čertem v pluhu, podle archeologů ale mohla být už před 6 000 lety obchodní a rituální cestou, spojenou s těžbou krystalického vápence u Sázavy. Nalezené náramky ze sázavského vápence až v Německu naznačují, že tudy skutečně vedla důležitá pravěká stezka. Dnes se dochovaly jen krátké lesní úvozy a příkopy, které dávají tušit rozsah jedné z nejpozoruhodnějších pravěkých staveb ve střední Evropě.

10) Čertův most u Litovle: romantický kamenný most spojený s čertovskou pověstí

Čertův most leží na naučné stezce Třesín u obce Mladeč, nedaleko Litovle. Podle pověsti ho postavil čert, který se v sázce snažil pomoci jednomu místnímu, skutečnost je ale prozaičtější – most vznikl před zhruba dvěma sty lety jako součást romantických úprav krajiny na popud Liechtensteinů. Jde o malý kamenný most zasazený do krasového terénu v blízkosti známých Mladečských jeskyní, které rozhodně navštivte.

Čertův most

11) Hrad Houska: místo s legendou o bráně do pekla

Houska patří k nejzáhadnějším stavbám u nás. Největší zvláštností je kaple postavená přímo nad údajnou puklinou ve skále, kterou středověké pověsti popisují jako „bránu do podsvětí“. Kaple má navíc neobvyklou výmalbu – jednu z nejstarších evropských maleb, kde je žena s lukem zobrazena vlevo, tedy proti tehdejším církevním pravidlům. Kombinace nejasného účelu hradu (který nestojí na hranici, nehlídá obchodní cestu ani nemá klasickou obrannou funkci) a ikonografie v kapli z něj dělá jedno z nejdiskutovanějších míst českého středověku.

Navíc si tu prohlédnete ručně vyřezávané lipové mechanické peklo volně inspirované Danteho Božskou komedií. Jedenáct obrazů pekelných trestů se rozprostírá na dvanácti metrech na délku a na dvou metrech na výšku.  

Houska foto Jan Pasler

12) Čertův hrádek u Blanska: zřícenina spojená s temnou pověstí

Čertův hrádek, skutečným jménem Olomučany, je zřícenina hradu nad údolím Svitavy. Vznikl pravděpodobně na konci 13. nebo začátku 14. století a zanikl zřejmě během husitských válek. Současné jméno získal až z lidových pověstí – podle nich hrad obýval čert, který unášel dívky z okolních vesnic a držel je v podzemí hradu.

Z hradu dnes zůstaly jen nepatrné zbytky zdí a terénní stopy, ale díky poloze vysoko nad řekou má místo silnou atmosféru. Dostanete se sem buď náročnější cestou po zelené od Nového hradu, nebo pohodlnější trasou od blanenské části Klamovka.

Čertův hrádek Blansko foto: Kudy z nudy
Ať už se každé z těchto míst jmenuje po čertech či nikoliv, zážitek z neuvěřitelných koutů Česka tady získáte vždycky. Mrkněte do appky na další výlety a sledujte náš Instagram pro víc tipů.

Za fotky děkujeme: turistika.cz, visit-valassko.cz, vysocina.euRadek HortenskýPetr ZakVít Volf, ekolist.cz, Jan Pasler, kudyznudy.cz